Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Otazníky kolem WikiLeaks

4. 02. 2011 15:20:01
Internetový server WikiLeaks byl sice založen již v roce 2006, značnou pozornost médií a potažmo i veřejnosti však vzbudil teprve nedávno. V tomto virtuálním prostoru bylo totiž všem uživatelům internetu nabídnuto obrovské množství původně tajných informací, které výrazně ovlivnily pohled široké veřejnosti zejména na politiku a bezpečnostní strategii Spojených států.

Bezprecedentní únik informací na WikiLeaks – jde zejména o tajné depeše amerických diplomatů – představuje bez nadsázky důležitou etapu informační války, která významně spoluutváří obraz současného světa, a obrovská polarizace světové veřejnosti, kterou fenomén WikiLeaks vyprovokoval, je důkazem, že mnozí si důležitost tohoto střetu uvědomují.

Zrádci, nebo mučedníci?

Zdá se, že v mediálním prostoru převažují ti, kteří WikiLeaks drží palce. V tomto táboře je nepochybně řada novinářů, kterým tento server poskytuje téměř bezednou studnici zajímavých a tudíž i dobře obchodovatelných zpráv. Patří sem však i konzumenti nejrůznějších drbů a „senzačních odhalení“, kteří se rádi dozvědí například to, jaké přezdívky dávají američtí špióni vrcholným světovým politikům. Z činnosti WikiLeaks však mají radost i někteří z těch, kterým leží na srdci stav demokracie a lidských práv, protože díky tomuto serveru dnes víme mnohé například o zkorumpovanosti ruské politické scény či o zákulisí diktátorských režimů, od Lybie po Severní Koreu. Není tedy divu, že spoluzakladatel a současný šéf WikiLeaks Julian Assange zvítězil v anketě čtenářů časopisu Time o osobnost roku 2010 (přestože redakce tohoto časopisu nakonec k této anketě přihlédla jen částečně a prestižní ocenění udělila jinému internetovému „mágovi“ Marku Zuckerbergovi, zakladateli Facebooku, který na rozdíl od Assangeho vždy zdůrazňoval právo každého na ochranu svých soukromých či citlivých údajů). Příznivci Assangeho v něm vidí hrdinu, který neohroženě svádí boj s nejmocnějšími tohoto světa o svobodu slova a o právo na informace. Transparentnost musí zvítězit nad cenzurou, neetické chování vrcholných politiků i finančníků musí být systematicky odhalováno a veřejně pranýřováno, argumentují fanoušci WikiLeaks. A to i přesto, či spíše právě proto, že strůjci tohoto boje za lepší svět musí – coby novodobí mučedníci – čelit mnoha nástrahám. Zatímco Assange je stíhán za sexuální obtěžování, muž, který mu zřejmě poskytl část tajných informací, bývalý pracovník vojenské tajné služby USA Bradley Manning, byl zatčen a hrozí mu mnohaleté vězení či dokonce – v případě překvalifikování jeho činu na vlastizradu, po čemž někteří volají – trest smrti.

Na druhé straně pomyslné barikády stojí patrně nevelká skupina těch, kteří upozorňují na fakt, že k získání tajných informací pro WikiLeaks nemohlo dojít jinak než nelegálním způsobem a že WikiLeaks tudíž funguje na základě velmi problematického principu „účel světí prostředky“. I v této skupině občas zazní silnější slova – to když je například obsah WikiLeaks nazýván „politickou pornografií“ a Assange „internetovým teroristou“. Odpůrci WikiLeaks mimoto upozorňují na znepokojivou skutečnost, že vinou tohoto serveru je nyní řada spolupracovníků amerických tajných služeb, jejichž identita byla vyzrazena a kteří působí v zemích s totalitním režimem, přímo ohrožena na životě. Assange a Manning jsou zkrátka nebezpečnými zločinci, které je třeba přísně potrestat. V širším kontextu pak kritici WikiLeaks upozorňují na to, že Assange se netají tím, že mu je trnem v oku jak dominantní postavení Spojených států ve světové politice, tak i nadvláda mezinárodních korporací v globálním kapitalismu. Jelikož však není jasné, jaká alternativa vůči tomuto uspořádání světa se nám momentálně nabízí, je nahlodávání stávajícího systému přinejmenším nezodpovědné, a to i pokud by byla pravda například to, že USA se v Iráku či v Afghánistánu dopustily několika drobných přešlapů.

Hrozba pro civilizaci

Domnívám se, že by bylo alibistické oba tábory zaujaté svojí kulturní válkou pouze z neutrální pozice pozorovat, aniž bychom se přiklonili na jednu ze stran, případně celou věc uzavřít smířlivým konstatováním, že s fenomény jako je WikiLeaks se prostě budeme muset „naučit žít“. Spor příznivců a odpůrců tohoto serveru totiž nastoluje některé zásadní otázky. Nejsou líbivé slogany o etice, transparentnosti, svobodě slova a lidských právech ve skutečnosti pouze rouškou, pod níž si nikým nekontrolovaní lidé postupně budují svůj budoucí politický kapitál? Čeká nás vláda „mediokracie“, kdy faktickou kontrolu nad světem postupně převezmou lidé jako Assange, kterým se podaří shromáždit co největší množství citlivých informací, s jejichž pomocí budou moci prosazovat své vlastní (ať již bohulibé či zavrženíhodné) plány a zájmy?

Celý spor má navíc i svůj etický či eticko-právní aspekt. Kauza WikiLeaks totiž otřásla naší důvěrou v zavedené a více či méně dobře fungující instituce, jakož i důvěrou v lidi, kterým je v těchto institucích umožněn přístup k tajným informacím, jejichž nezodpovědné vyzrazení může být velmi snadno využito nepřáteli. Myslím si, že není přehnané tvrdit, že tento otřes představuje hrozbu pro celou naši západní civilizaci, v níž jistá základní úcta k pravidlům, na nichž se naše společnost v minulosti z dobrých důvodů shodla, patřila – a stále by měla patřit – k dobrým mravům.

(Tento text vyšel v Katolickém týdeníku 5/2011, příloha Perspektivy, str. II.)

Autor: Tomáš Tatranský | pátek 4.2.2011 15:20 | karma článku: 12.16 | přečteno: 1992x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Andrea Kostlánová

Jak si Stavka myslela, že Manstein prchá přes Dněpr na Západ ( jaro 1943)

Charkov padl do rukou bolševiků 16.2.43, a Hitler toho měl již dost. Rozhodl se, že navštíví Mansteina na frontě, aby osobně vyhodnotil jeho velitelské schopnosti ( ještě žádného velitele, který utrpěl takové sériové porážky,

23.7.2017 v 20:37 | Karma článku: 13.59 | Přečteno: 631 | Diskuse

Jaroslav Konáš

Jak se hroutila Amerika a jak jsem toho byl svědkem

Po celý můj život je Amerika " papežem imperialismu ", nenáviděným světovým četníkem či vysmívaným loserem, jenž odchází na smetiště dějin.

23.7.2017 v 20:32 | Karma článku: 19.84 | Přečteno: 576 | Diskuse

Beata Krusic

Je tak krásný hrát si...........

Třeba být na chvilku Indián. Jarda Dušek kdesi řekl, že nás Indiáni vnímají jako podivné bytosti. Např. ve vztahu k dešti. Když na nás prší, tak se prapodivně krčíme, znervozníme, křeníme se u toho a jsme totálně rozhozeni.

23.7.2017 v 20:21 | Karma článku: 5.88 | Přečteno: 145 | Diskuse

Josef Nožička

Bursíkův LES – danajský dar pro Kalouska?

Při brouzdání internetem a pročítání zpráv ohledně toho, co se na naší politické scéně událo po dobu, kdy jsem pobýval u moře, mě asi nejvíc zaujala informace o volební spolupráci stran TOP 09 a LES.

23.7.2017 v 20:02 | Karma článku: 24.65 | Přečteno: 458 | Diskuse

Ondřej Mrázek

Kterak zlá Káča chtěla svrhnout Putina

Rotující káča aneb fidget spinner se staly tak populární, že se jich chytila propaganda. Jak ta ruská, tak ta česká, protiruská. Lidovky čelí okurkové sezóně článkem o tom, jak chtějí zlí Rusové dětem novou hračku zcenzurovat.

23.7.2017 v 16:09 | Karma článku: 22.81 | Přečteno: 592 | Diskuse
Počet článků 66 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3553
Filozof, publicista, překladatel. web stats Anketa: Anketa od BlueBoard.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.