Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nepochopitelné utrpení

10. 04. 2009 15:30:05
Jaký smysl má utrpení, bolest, zlo? Proč v Aquile zahynulo tolik nevinných lidí? Jakou odpověď dává na tyto otázky křesťanství, jmenovitě jeho vrcholná, „velikonoční“ událost, tedy Ježíšova smrt a zmrtvýchvstání?

To, že utrpení a smrt patří k životu, je celkem evidentní. Je sice fakt, že většinou to vidět nechceme nebo na to prostě raději nemyslíme, ale náš život na této zemi je provizorní a krátký. Směřujeme ke smrti, naše cesta je zpravidla lemována mnoha bolestnými i zlými událostmi a navíc nevíme, kdy a za jakých okolností nás smrt dostihne.

Nedávné zemětřesení v Aquile nás všechny opět postavilo před problém nesmyslného utrpení nevinných. Při pohledu na malé bílé rakve skrývající mrtvá těla dětí, které zahynuly v troskách zřícených domů, se těžko můžeme ubránit otázce: co je to za svět, v němž se dějí takovéto věci? Věříme-li v Boha, jsme na tom v jistém smyslu ještě hůř než nevěřící, protože máme o otázku víc: proč Bůh nemohl stvořit svět, v němž by alespoň neexistovaly přírodní katastrofy?

Tváří v tvář zemětřesení v Lisabonu v roce 1755 Voltaire odmítá hypotézu Boží existence. Dostojevského Ivan Karamazov zase tváří v tvář utrpení nevinných dětí vrací Bohu vstupenku do Jeho království. Filozof Hans Jonas prohlašuje, že po holocaustu již nelze věřit v Boží všemohoucnost. Kolik lidí ztrácí víru v dobrého a spravedlivého Boha dnes a denně?

Jistě, co svět světem stojí, lidé se snaží existenci utrpení a zla nějak vysvětlit. Utrpení je důsledkem hříchu Adama a Evy, tvrdí biblická tradice. Utrpení zanikne, pokud se identita našeho já rozplyne v nirváně, učí Buddha. Náš svět sice není ideální, ale stále je to nejlepší ze všech možných světů, konstatuje Leibniz. Alláh v Aquile potrestal Italy za jejich nevíru, čteme v těchto dnech na webech islámských fundamentalistů. Vás tyto odpovědi uspokojují? Mě ne, a to ani ta první. Jsem sice křesťan, ale nechápu, co má prvotní hřích společného například se zemětřeseními. Cena, kterou požaduje zaplatit Buddha, mi zase přijde příliš vysoká: proč bych měl rezignovat na vlastní identitu? Leibnizova odpověď zase činí z Boha tak trochu neumětela. A čtvrtá odpověď prostě ignoruje fakt, že v Aquile umírali i muslimové.

Zpět k velikonočním událostem. Jsme-li křesťané a věříme-li tedy, že Bůh se v osobě Ježíše Krista stal člověkem, aniž by tím přestal být Bohem (případně akceptujeme-li, že křesťané takto chápou své náboženství), pak Velký pátek nám sděluje toto téměř neuvěřitelné poselství: Bůh sdílí lidský osud se vším všudy. I s bolestí, i se smrtí, a dokonce i s neschopností pochopit smysl utrpení. „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ – s touto otázkou na rtech umírá Boží syn. A odpovědi se mu na kříži nedostává. Je přehnané tvrdit, že Ježíš Kristus umírá vlastně jako ateista?

Co s tím? Jsem stále víc přesvědčen o tom, že bolest a zlo nelze racionalizovat. Zároveň ale jako křesťan věřím, že Bůh sdílí lidskou bolest. A to má patrně větší cenu, než kdyby nám na otázku po smyslu bolesti poskytl jen nějakou „rozumnou“ odpověď. Navíc mi křesťanství dává naději, že tak, jako Ježíš vstal z mrtvých, i my ho jednoho dne budeme následovat do Božího království, kde už nebude smrt ani žádné utrpení. Iluze? Berlička pro slabé? Možná, možná ne. Víra je každopádně vírou, ne ideologií.

Autor: Tomáš Tatranský | pátek 10.4.2009 15:30 | karma článku: 17.02 | přečteno: 3514x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Lucie Volková

Zpověď ženy, která se stala silnou aneb uvědomění si vlastního Já

Už svítá. Ležím sjetá na ulici. Lidé nevšímaje prochází kolem. Tohle má být konec? Ne! To je teprve začátek.

23.7.2017 v 20:09 | Karma článku: 13.04 | Přečteno: 306 | Diskuse

Veronika Fojtíková

Nečekáte to a najednou to přijde

Poslední můj příspěvek jsem psala o setkání s výjimečným člověkem. Hodně nad ním přemýšlím, obzvlášť po posledních dvou uplynulých dnech.

23.7.2017 v 20:06 | Karma článku: 5.32 | Přečteno: 126 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Deník jedné Vlasty - část VII.

Dnes má svátek Magdaléna. A najednou vidím nit příběhu, kterou dám tomuto deníku. Ale až později, i když vlastně se ta nit už tudy proplétá. Jen jí rozvinu. Nejdřív zápisky, co zajímavého nebo zdánlivě všedního přináší každý den.

23.7.2017 v 17:42 | Karma článku: 4.58 | Přečteno: 95 | Diskuse

Jan Jílek

Po kom ty děti sou?

Je časně zrána, spát se mi nechce. Chvíli koukám z okna do Prahy, mám docela slušný výhled. Pak si zase čtu, láduji do sebe meruňky. Teď si uvařím kafe.

23.7.2017 v 8:15 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 388 | Diskuse

Jan Jílek

Divit se a učit se

Zjistil jsem, že mne začala díky Tour de France, zajímat trochu cyklistika. Podíval jsem se na jednu etapu, zjistil jsem, že mají skutečně skvěle zpracovaný televizní přenos.

22.7.2017 v 11:30 | Karma článku: 11.85 | Přečteno: 295 | Diskuse
Počet článků 66 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3553
Filozof, publicista, překladatel. web stats Anketa: Anketa od BlueBoard.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.