Tisíce planoucích sluncí
Hosseini, autor bestselleru „Lovec draků“ (posloužil i jako námět ke stejnojmennému filmu), tentokrát napsal příběh, který dokáže vyvolat opravdu silné emoce, a to bez toho, že by – alespoň podle mě – sklouzával do laciného kýčovitého sentimentalismu. „Tisíce planoucích sluncí“ je kniha ukazující utrpení a lásku dvou afghánských dívek, kniha vzdávající hold touze utlačovaných a ponižovaných žen po štěstí, kniha pranýřující bezpráví, k němuž vede islámský fanatismus, kniha ukazující vášnivou lásku Khaleda Hosseiniho ke své rodné zemi.
Páteř románu tvoří osudy dvou žen. Marjam se narodila jako „harámí“, nemanželské dítě. Její otec, bohatý podnikatel ze západoafghánského města Herát, ji donutí ke sňatku s primitivním a surovým Rašídem z Kábulu. Pro Marjam tak začíná dlouhá a bezútěšná pouť plná hořké rezignace na štěstí. Lajla vyrostla v Kábulu v rodině, jejíž osudy jsou fatálně poznamenány válkou. Po sérii dramatických událostí se Lajla stane druhou manželkou Rašída a ocitne se tak ve stejné domácnosti s Marjam. Mezi oběma ženami se postupně vytvoří překvapivě silné pouto, díky němuž Marjam nalézá smysl svého života...
Místo toho, abych dále líčil děj románu, se pokusím krátce naznačit, proč tato kniha stojí za přečtení.
Khaled Hosseini je nepochybně obdařen výjimečným vypravěčským talentem, takže čtenář je dějem románu doslova stržen. Autor navíc ta nejpodstatnější sdělení neříká přímo, což čtenáře vede k tomu, aby si sám postupně vytvořil vztah k hlavním hrdinům příběhu. Hosseini nepředkládá názory, natož hodnotící soudy; místo toho dává nahlédnout do nitra obyčejných lidí, jejichž touhy se střetávají s drsnou a nemilosrdnou realitou, jakou představuje Afghánistán posledních desetiletí. Škála citů, které Hosseiniho příběh vzbuzuje, je až neuvěřitelně široká. Zvláště v poslední čtvrtině knihy příběh získává na dynamičnosti, stává se místy vyloženě napínavým a dostává se do extrémních poloh, kde se do vzájemné konfrontace dostává to, co je pro člověka nejdůležitější: láska, život a smrt. Hlavní hrdinové, jejich činy, myšlenky i pocity přitom působí zcela věrohodně a autenticky, mimo jiné i proto, že autor románu nepropadá černobílému schematismu. Na jedné straně tak máme do činění s opravdu silným příběhem, jehož hlavní étos spočívá v souboji dobra a zla, ale na druhé straně není v Hosseiniho románu nic zcela jednoznačné, snad s výjimkou poselství, že obyčejná lidská touha po štěstí je cosi, co nelze nikdy úplně zadupat do země, a že skutečná láska neztrácí svou sílu ani tváří v tvář smrti. Rozuzlení románu tudíž není banálním happyendem ani definitivním vítězstvím dobra; je však vítězstvím, byť částečným, života. Života v celé jeho složitosti, života s jeho stíny a s nepřehlušitelnými tóny bolesti. A také života, jehož podstatným rysem je náboženská útěcha: vždyť všichni protagonisté románu – samozřejmě každý svým způsobem – jsou muslimové.
Přestože v románu se – naštěstí – nevyskytují absolutně kladní ani absolutně záporní hrdinové, Hosseini tímto románem nesporně vzdává čest ženám. Ne že by tajenkou knihy bylo konstatování, že muži jsou obecně vzato horší než ženy, ale skutečnost je taková – naznačuje Hosseini – že v Afghánistánu, kde platí tradiční kultura vycházející z arabských a islámských zvyklostí, jsou muži v pozici vítězů a ženy v postavení obětí. Paradoxně přitom dochází k tomu, že zatímco muži mají v tomto kontextu sklon k bohorovné aroganci, ne-li přímo k hrubému násilí, ponižované a šikanované ženy jsou motivovány k tomu, aby ve svém nitru probudily lásku, soucit i schopnost nezištného obětování sebe sama. V každém případě však platí, že Hosseini – nepřímo, ale o to přesvědčivěji – odsuzuje nespravedlivé postavení žen ve společnosti více či méně ovládané islámským právem šaría.
Zajímavé je i to, že Hosseini nechává na pozadí osudů Marjam a Lajly rozehrát současné dějiny Afghánistánu. Čtenář se tak dozví leccos o rozdílech mezi afghánskou vesnickou a městskou kulturou, o sovětské invazi, o vzájemném boji mezi různými frakcemi afghánských mudžáhidů (s tragickými důsledky pro život v Kábulu), o zoufalých podmínkách v utečeneckých táborech i o tom, jaký režim zavedl Taliban, když se v Afghánistánu dostal k moci. Opravdu málokterá země byla v posledních desetiletích sužována tak tvrdě jako Afghánistán...
„Tisíce planoucích sluncí“ je v neposlední řadě kniha, která nabízí mimořádně bohatý a komplexní, neřku-li hluboce pravdivý pohled na islám. Pohled, který samozřejmě překonává paušální hodnocení islámu jako pouze dobrého nebo pouze špatného náboženství. Co víc, Hosseiniho kniha – alespoň podle mého mínění – problematizuje i názor, podle něhož má islám dvě tváře: dobrou (či neutrální) duchovní tvář a špatnou tvář právně-politickou. Jistě, systém, který v Afghánistánu zavedl Taliban, je nelidský, a je to víra v Boha, co pomáhá ženám nalézat útěchu v soužení. Avšak i Rašíd se se svým synkem každý večer modlí; Marjam i Lajla zase zažívají chvíle, kdy jsou rády, že jsou na ulici zahalené do burky; nehledě na fakt, že je to polygamie, co Marjam nakonec zpříjemní život. Zkrátka svět se nedá vtěsnat do jednoduchých formulek...
PS: ukázka z knihy na spřáteleném blogu Karímy Sadio
Tomáš Tatranský
Tři největší lži o Evropské unii (a jejich vyvrácení)
Je opravdu pozoruhodné a svým způsobem i zábavné, k jak hloupým a neférovým „argumentům“ se čím dál častěji uchylují ti, kterým dělá problém smířit se s realitou evropské integrace. Pro příklady netřeba chodit daleko – můžeme si třeba otevřít „modré blogy“ europoslanců Jana Zahradila a Hynka Fajmona, anebo lze v případě hlubšího zájmu nahlédnout do webových stránek některých našich politických stran, například Svobodných či Suverenity Jany Bobošíkové (alias „železné Jany“, jak tato dáma v nedávném záchvatu pokory nazvala sebe sama). Dovolím si zde poukázat na některé společné prvky sloužící jako nejčastější opěrné pilíře „argumentů“ těchto osob a stran.
Tomáš Tatranský
Má smysl bojovat proti korupci?
Poslední dobou jsme svědky stále intenzivnější veřejné debaty o tom, zda lze úspěšně bojovat s korupcí v naší zemi, a pokud ano, jaké prostředky při tom použít. Je míra korupce zhruba stejná na celém světě, s tím, že korupce je na různých místech jen více či méně uhlazená, jak se nedávno nechal slyšet náš pan prezident? Anebo platí, že ve vyspělejších zemích se lidé chovají celkově poctivěji, protože mají zkušenost s tím, že férové a transparentní jednání vede ke spokojenějšímu životu a koneckonců i k většímu blahobytu? Aniž bych chtěl přespříliš generalizovat, jsem přesvědčen, že platí spíše ta druhá teze.
Tomáš Tatranský
Otazníky kolem WikiLeaks
Internetový server WikiLeaks byl sice založen již v roce 2006, značnou pozornost médií a potažmo i veřejnosti však vzbudil teprve nedávno. V tomto virtuálním prostoru bylo totiž všem uživatelům internetu nabídnuto obrovské množství původně tajných informací, které výrazně ovlivnily pohled široké veřejnosti zejména na politiku a bezpečnostní strategii Spojených států.
Tomáš Tatranský
Konec pozitivní diskriminace v Čechách
Zdá se, že současná vláda upouští od strategie pozitivní diskriminace. Je to dobrá nebo špatná zpráva?
Tomáš Tatranský
Je náboženská svoboda pouhým snem?
Přestože náboženská svoboda je všeobecně považována za jeden ze základních principů moderní civilizace založené na bezvýhradné úctě k lidským právům, ukazuje se, že jde bohužel o princip hojně pošlapávaný. Prokazuje to i nedávný výzkum prestižního amerického think-tanku Pew Forum.
Tomáš Tatranský
Kořenem terorismu není víra, ale zoufalství
Při pohledu na zakrvácené oběti včerejších teroristických útoků v moskevském metru si opět mnozí z nás položili otázku, co vlastně vede někoho k tomu, že se opásá trhavinou, aby se odpálil někde, kde je co možná nejvíc lidí.
Tomáš Tatranský
Má Evropa zakázat muslimský závoj?
V evropských zemích se opět dostává na přetřes otázka, zda se muslimské ženy smí ve veřejném prostoru pohybovat v tradičních oděvech zahalujících tvář. Je nošení burky (zpravidla modrý hábit zahalující ženu od hlavy až k patě) či nikábu (většinou černý oděv ponechávající odhalené pouze oči) v rozporu se základními evropskými hodnotami?
Tomáš Tatranský
Claude Lévi-Strauss, zakladatel kulturního relativismu
Nestává se často, že by smrt filozofa vyvolala lavinu článků v mainstreamových médiích. Claude Lévi-Strauss nedávno opustil tento svět v úctyhodném věku nedožitých 101 let a je třeba uznat, že mimořádný ohlas, který jeho odchod způsobil, byl zasloužený. Otázkou nicméně zůstává, jak se s jeho myšlenkovým odkazem vyrovnat. Navzdory imperativu „o mrtvých jen dobře“ bych si dovolil nabídnout spíše kritickou a asi i poněkud kontroverzní interpretaci tohoto odkazu.
Tomáš Tatranský
Poučíme se z tragédie ve Fort Hood?
Ukazuje se, že major Nidal Málik Hasan, zbožný muslim a člen americké armády, který minulý týden s výkřikem „Alláhu akbar“ na rtech postřílel na americké vojenské základně Fort Hood 13 lidí, byl s největší pravděpodobností velmi uvědomělý islámský fanatik. Tím se ostatně celá tragédie stává snadněji vysvětlitelnou. Co z toho pro nás vyplývá?
Tomáš Tatranský
Bezcharakterní Klaus
Prezident Klaus mě způsobem, jakým přistoupil k podpisu Lisabonské smlouvy, opět zklamal. A to přesto, že podle mého názoru Lisabonská smlouva zase až tak špatným dokumentem není.
Tomáš Tatranský
Pět minut slávy pro Narcise z Hradu
Jak známo, opojení mocí mívá dosti neblahé následky. Císař Nero nechal údajně zapálit Řím, prezident Klaus zase zcela nesmyslně blokuje politiku Evropské unie.
Tomáš Tatranský
O sňatcích z rozumu
„Vy si berete osobu, kterou milujete, my milujeme osobu, kterou si bereme,“ vysvětlila mi před několika lety princip sňatků z rozumu Lina, kamarádka z Indie.
Tomáš Tatranský
Nebezpečný pokrytec Obama chlácholí muslimy
Prezident USA dnes v Káhiře opět potvrdil, že ztratil veškeré zbytky soudnosti a že nadobro propadl vlastnímu megalomanskému mesiášskému komplexu.
Tomáš Tatranský
Taliban zcela ovládl pákistánskou oblast Svát
Pákistánský prezident Asif Alí Zardárí včera podepsal výnos, který zavádí právo šarí’a – v interpretaci, jakou nabízí Taliban – jako výlučný legislativní systém v údolí Svát na severu země. Radikální islámské hnutí Taliban si tak v podstatě vynutilo vznik státu ve státě výměnou za mír v oblasti, která byla v posledních letech svědkem vleklé války.
Tomáš Tatranský
Nepochopitelné utrpení
Jaký smysl má utrpení, bolest, zlo? Proč v Aquile zahynulo tolik nevinných lidí? Jakou odpověď dává na tyto otázky křesťanství, jmenovitě jeho vrcholná, „velikonoční“ událost, tedy Ježíšova smrt a zmrtvýchvstání?
Tomáš Tatranský
Vzpomínky na Filipíny (fotoblog)
Několik obrázkových vzpomínek na dávno minulé časy, kdy jsem byl ještě mlád a věnoval se dobročinným aktivitám :-)
Tomáš Tatranský
Politika multikulturalismu je cestou do pekel
Což není pouze můj osobní názor – jde o racionální zhodnocení výzkumů veřejného mínění.
Tomáš Tatranský
Wildersova „Fitna“ rozdělila britské muslimy
Velká Británie nedávno vyhostila ze země Geerta Wilderse, holandského poslance, který byl pozván, aby v britské Sněmovně lordů promítl svůj krátký film Fitna (který – stručně řečeno – sugeruje, že Korán navádí muslimy k terorismu). Toto rozhodnutí britského ministerstva vnitra bylo patrně bezprecedentní v tom smyslu, že to bylo poprvé, co bylo občanovi Evropské unie s poslaneckou imunitou zabráněno v pohybu z jedné členské země do druhé – což lze učinit pouze tehdy, pokud dotyčná osoba představuje pro zemi, odkud je vyhoštěna, bezpečnostní hrozbu. O případu informovala i česká média, takže jsem se k němu už nechtěl vyjadřovat, ale nakonec jsem se rozhodl zmínit se o tom, že ne všichni prominentní britští muslimové s vyhoštěním Wilderse souhlasí – což může překvapit ty, kteří se na islám dívají podobně jako Wilders.
Tomáš Tatranský
Islámské právo šarí’a opět v akci
Pečovatelka byla potrestána za to, že nezabránila své dospívající adoptivní dcerce odejít od islámu.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 66
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3586x
Anketa:
Anketa od BlueBoard.cz
Seznam rubrik
- Věci veřejné
- Věci osobní a duchovní
- Křesťanství a islám
- Cestovní deník
- Čtenářský deník
- Z polských luhů a hájů
- Sókratovské dialogy
- Jiné / soukromé
Oblíbené blogy
- Štěpán Hájek
- Zdeněk Müller
- Roman Vido
- Lenka Kučerová
- William Bernard
- Vít Machálek
- Jak (ve dvou) přežít multikulturní manželství
- Lukáš Drexler
- Lucie Flajšmanová
- Jana Petrová
- Aisha a její internetový džihád
- Adam Fišer
- Očima oslíka
- Vít Kučík
- Ignác Pospíšil
- Tereza Kvasničková
- Karíma Sadio
- Martin Pinc
- Roman Joch
Oblíbené stránky
- Mezináboženský dialog
- Radio Vaticana - česká sekce
- CSI - Křesťanská mezinárodní solidarita
- Focolare Movement
- Reset - Dialogues on Civilizations
- Reuters - FaithWorld (religion, faith and ethics)
- Terrorism Awareness Project
- Arabs for Israel
- Názorně.cz
- Islám dnes
- Persecution of Christians
- Revue Theofil