Jedno tělo, mnoho údů
Na otázku, jsou-li křesťané sjednoceni, neexistuje jednoznačná odpověď. Je smutným faktem (který nás křesťany zahanbuje), že viditelná institucionální jednota křesťanské církve neexistuje. Už méně smutným, naopak pozitivním faktem je též to, že mezi křesťany najdeme lidi s různými talenty i s různými názory. Problém je v tom, že názorová různost často vede k roztržkám. Jak známo, s různými sváry se potýkal i Ježíš (kolikrát musel domlouvat svým apoštolům, aby se mezi sebou nehádali kvůli volovinám!) i svatý Pavel. A právě tento „apoštol národů“ definuje církev, tedy společenství křesťanů, jako „mystické tělo“. Podobně jako je lidské tělo tvořeno různými údy, které se od sebe liší a mají různé funkce, tak i tělo církve je tvořeno křesťany, kteří sice mají na různé věci různé názory, ale kteří by měli usilovat o zachování jednoty „těla“ a v ideálním případě této jednotě i sloužit.
Nejprve bude asi třeba odpovědět na otázku, co je „nejmenším společným jmenovatelem“ všech křesťanů. Všeobecně přijímaná odpověď je patrně ta, že křesťan je ten, kdo přijímá tzv. „apoštolské krédo“ (které v podstatě shrnuje to, co lze najít v Bibli), kdo je pokřtěn (v nějaké církvi, jejíž učení není v rozporu s tímto krédem) a kdo uznává Bibli jako Bohem inspirovaný text (proto ke křesťanům nepatří Svědci Jehovovi, kteří si Bibli upravují, aby se jim „hodila do krámu“, a už vůbec ne mormoni čili věřící „Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů“, kteří staví na roveň Bible Knihu Mormonovu).
V dějinách křesťanství můžeme pozorovat v podstatě toto: již v prvních staletích propukly spory o správnou interpretaci původního učení Ježíše a jeho apoštolů. Tyto spory vyústily v 5. století v přijetí poněkud propracovanější formule kréda (tzv. „nicejsko-konstantinopolské krédo“), což ovšem vedlo k odštěpení několika malých církví, které dodnes existují zejména v oblasti Blízkého Východu.
Citelnou ranou pro „mystické tělo“ církve bylo tzv. „velké schizma“ (r. 1054), kdy se konstantinopolský patriarchát oddělil od institucionální jednoty s papežem (skutečné důvody byly hlavně politické, teologickou záminkou byl dost hnidopišský spor o „filioque“, tj. o to, zda v Bohu, čili v Trojici Duch svatý vychází pouze z Otce, nebo z Otce i Syna). Touto roztržkou vzniklo pravoslaví, které dohromady čítá asi 350 milionů věřících.
Následující zásadní událostí, která vedla k dalšímu štěpení církve, byla reformace, která byla v podstatě reakcí na nejrůznější zneužívání moci ze strany středověké církve (především šlo o prodej odpustků). Jako klíčové datum reformace bývá zpravidla uváděn rok 1517, kdy Martin Luther zveřejnil svých „95 tezí“. Dlužno dodat, že pokud jde o hlavní heslo reformace „sola scriptura, sola fide, sola gratia“ (tedy výlučný důraz na Bibli, na víru a na Boží milost), dnes již v podstatě žádná teologická divergence mezi protestanty a katolíky v těchto věcech není, snad až na otázku významu církevní tradice (no a i ty odpustky už dnes lze získat zadarmo :-)).
Mezitím katolická církev (která dnes čítá zhruba 1 miliardu věřících, což je přibližně polovina všech křesťanů) dále rozvinula (či, chcete-li, zkomplikovala) své učení a vyhlásila některá dogmata, která jsou pro nekatolické církve nepřijatelná (jde zvláště o poslední dvě mariánská dogmata a o dogma o neomylnosti papeže v otázkách víry a mravů).
Pokud jde o 20. století, zmínil bych alespoň dva fenomény. Prvním je vzestup tzv. evangelikálního křesťanství, tedy řady církví volně navazujících na reformaci, které vznikají mimo lůno katolické církve a které kladou důraz především na osobní víru. Tento proud je nejdynamičtější patrně ve Spojených státech (pro zajímavost: sem patří jak Bush, tak Obama, alespoň pokud jde o autoidentifikaci těchto pánů, i když, jak by řekla Aisha, do srdíčka jim stejně nevidíme :-)) a některé odhady uvádějí, že celosvětově se k tomuto proudu dnes hlásí až půl miliardy věřících. Různých takovýchto církví jsou řádově stovky.
Druhým důležitým fenoménem, který charakterizuje současné křesťanství, je tzv. ekumenismus, tedy úsilí o znovusjednocení všech křesťanů. K ekumenismu se hlásí prakticky všechny církve, i když samozřejmě představy o tom, jak by ona nová jednota měla přesně vypadat, se dost liší. Bylo by nerealistické předpokládat, že v brzké budoucnosti se všichni nekatolíci „vrátí“ do katolické církve a že uznají papeže jako svoji hlavu, byť toto je, teologicky a institucionálně vzato, představa katolické církve.
V každém případě je ale velice potěšující, že dnes se všichni křesťané (tedy alespoň ti „mainstreamoví“) považují za bratry ve víře a že si uvědomují, že to, co je sjednocuje, je mnohem podstatnější než to, co je dělí. Nikdo dnes již nikoho neposílá do pekla, a mimoto jsme svědky spolupráce křesťanů z různých církví v rámci mnoha různých aktivit, například charitativních. Pavlovo učení o jediném mystickém těle, kde si všichni vzájemně pomáhají, tak – díky Bohu – opět ožívá a stává se realitou.
Tomáš Tatranský
Tři největší lži o Evropské unii (a jejich vyvrácení)
Je opravdu pozoruhodné a svým způsobem i zábavné, k jak hloupým a neférovým „argumentům“ se čím dál častěji uchylují ti, kterým dělá problém smířit se s realitou evropské integrace. Pro příklady netřeba chodit daleko – můžeme si třeba otevřít „modré blogy“ europoslanců Jana Zahradila a Hynka Fajmona, anebo lze v případě hlubšího zájmu nahlédnout do webových stránek některých našich politických stran, například Svobodných či Suverenity Jany Bobošíkové (alias „železné Jany“, jak tato dáma v nedávném záchvatu pokory nazvala sebe sama). Dovolím si zde poukázat na některé společné prvky sloužící jako nejčastější opěrné pilíře „argumentů“ těchto osob a stran.
Tomáš Tatranský
Má smysl bojovat proti korupci?
Poslední dobou jsme svědky stále intenzivnější veřejné debaty o tom, zda lze úspěšně bojovat s korupcí v naší zemi, a pokud ano, jaké prostředky při tom použít. Je míra korupce zhruba stejná na celém světě, s tím, že korupce je na různých místech jen více či méně uhlazená, jak se nedávno nechal slyšet náš pan prezident? Anebo platí, že ve vyspělejších zemích se lidé chovají celkově poctivěji, protože mají zkušenost s tím, že férové a transparentní jednání vede ke spokojenějšímu životu a koneckonců i k většímu blahobytu? Aniž bych chtěl přespříliš generalizovat, jsem přesvědčen, že platí spíše ta druhá teze.
Tomáš Tatranský
Otazníky kolem WikiLeaks
Internetový server WikiLeaks byl sice založen již v roce 2006, značnou pozornost médií a potažmo i veřejnosti však vzbudil teprve nedávno. V tomto virtuálním prostoru bylo totiž všem uživatelům internetu nabídnuto obrovské množství původně tajných informací, které výrazně ovlivnily pohled široké veřejnosti zejména na politiku a bezpečnostní strategii Spojených států.
Tomáš Tatranský
Konec pozitivní diskriminace v Čechách
Zdá se, že současná vláda upouští od strategie pozitivní diskriminace. Je to dobrá nebo špatná zpráva?
Tomáš Tatranský
Je náboženská svoboda pouhým snem?
Přestože náboženská svoboda je všeobecně považována za jeden ze základních principů moderní civilizace založené na bezvýhradné úctě k lidským právům, ukazuje se, že jde bohužel o princip hojně pošlapávaný. Prokazuje to i nedávný výzkum prestižního amerického think-tanku Pew Forum.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Podmínky míru musí určit Ukrajina, říká ministryně obrany Černochová
Premium Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) o sbírce na munici pro Ukrajinu, komunikaci náčelníka...
Vědmy jdou do akce. Mladé dronařky tvrdě cvičí a chystají se na Rusy
Premium Ukrajina (od zpravodajů iDNES.cz) Válka na Ukrajině je v nemalé míře válkou dronů a technologií. Ukrajina, ale i Rusko je vyvíjejí,...
Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...
Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem
Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...
- Počet článků 66
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3586x
Anketa:
Anketa od BlueBoard.cz
Seznam rubrik
- Věci veřejné
- Věci osobní a duchovní
- Křesťanství a islám
- Cestovní deník
- Čtenářský deník
- Z polských luhů a hájů
- Sókratovské dialogy
- Jiné / soukromé
Oblíbené blogy
- Štěpán Hájek
- Zdeněk Müller
- Roman Vido
- Lenka Kučerová
- William Bernard
- Vít Machálek
- Jak (ve dvou) přežít multikulturní manželství
- Lukáš Drexler
- Lucie Flajšmanová
- Jana Petrová
- Aisha a její internetový džihád
- Adam Fišer
- Očima oslíka
- Vít Kučík
- Ignác Pospíšil
- Tereza Kvasničková
- Karíma Sadio
- Martin Pinc
- Roman Joch
Oblíbené stránky
- Mezináboženský dialog
- Radio Vaticana - česká sekce
- CSI - Křesťanská mezinárodní solidarita
- Focolare Movement
- Reset - Dialogues on Civilizations
- Reuters - FaithWorld (religion, faith and ethics)
- Terrorism Awareness Project
- Arabs for Israel
- Názorně.cz
- Islám dnes
- Persecution of Christians
- Revue Theofil