Multi-kulti kultura?
Jistě, soužití různých kultur může (ale „může“ neznamená „musí“) být pro společnost obohacující. Jistě, obehnat Evropu ostnatým drátem, aby nám sem nelezli přistěhovalci z muslimských zemí (ale ne všichni imigranti v Evropě jsou muslimové, a stejně tak ne všichni evropští občané jsou nemuslimové), by nebylo správné. Jistě, diskriminace není etická (ani ta pozitivní, kdy je nějaká menšina zvýhodňována na úkor většiny). Jistě, Evropa už dnes fakticky je multikulturní (ale to ještě neznamená, že z tohoto faktu musíme mít nutně radost).
Pluralita kultur, čili multikulturalita, je cosi, co vždy ve větší či menší míře charakterizovalo naši západní civilizaci. Vezmeme-li si jako příklad Evropu, pak vidíme, že soužití různých světonázorů, tradic a životních stylů tu samozřejmě nebylo vždy bezkonfliktní, ale všechny tyto konflikty probíhaly v rámci jediné civilizace, civilizace, která dospěla k poznání, že dialog (třeba i polemický) má dostat přednost před násilím, civilizace, která uznává, že ideály francouzské revoluce, čili svoboda, rovnost a bratrství, jsou hodnoty, kterých je třeba si vážit, civilizace, která zjistila, že oddělení světské a duchovní moci je ku prospěchu celé společnosti, civilizace, která považuje základní lidská práva (právo na život, právo na svobodu svědomí v náboženských otázkách atd.) za nedotknutelná. Civilizace, která je bytostně demokratická a které je tudíž vlastní důvěra v člověka, v jeho zdravý rozum.
Myslet si, že nyní se s postmoderním heslem „anything goes“ (což bychom mohli volně přeložit jako „na ničem nám už nezáleží“, případně „už je nám všechno jedno“) na rtech vesele zřekneme práva hodnotit projevy různých kultur z hlediska naší civilizační identity, by bylo iluzorní. Pokud je totiž multikulturalismus chápán tak, že nesmíme odsuzovat žádnou kulturu, abychom se náhodou někoho nedotkli (a multikulturalismus tak bohužel bývá chápán stále častěji), pak by se lidé disponující zdravým rozumem měli od multikulturalismu distancovat. Uvedu extrémní příklad: ve dvou vesnicích na Nové Guinei během deseti let ženy systematicky zabíjely všechny narozené chlapce, aby tak zabránily případným válkám (opravdu). A teď si představte, že několik žen z této vesnice získá politický azyl v Evropě. Co uděláme? Budeme dostatečně multi-kulti a budeme respektovat právo těchto žen zabíjet své děti, abychom nebyli netolerantní vůči jejich kultuře? Ne? Ale argumenty, kterými se oháněli ti, kteří nedávno ve Velké Británii bohužel prosadili platnost práva šarí’a pro muslimy, byly takové, že s jejich pomocí by šlo pohodlně prosadit i „kulturně svébytné“ právo žen z Nové Guinei zabíjet své děti.
Jinými slovy, každá civilizace je postavena na určitých základních hodnotách, které jsou natolik důležité, že je nutné je v případě potřeby bránit. Pokud je multikulturalismus teorií snažící se hledat cesty k soužití různých kultur při bezvýhradném respektování základních lidských práv, pak proti němu samozřejmě nic nemám, naopak. Pokud je však multikulturalismus vnímán jako absolutní hodnota, o které se nesmí diskutovat a kterou není dovoleno zpochybnit poukazem na jakoukoli jinou hodnotu, pak takovýto multikulturalismus je novou totalitní ideologií, která se sice tváří tolerantně, ale která ve skutečnosti paradoxně odsuzuje to nejlepší, co vzešlo z evropské kultury. Mimoto je to ideologie neuvěřitelně hloupá, protože nevidí, že pokud by se dostali k moci někteří z těch, kterým multikulturalismus dává zelenou, s multikulturalismem by byl okamžitě ámen.
Měli bychom si zkrátka uvědomit, že multikulturní kultura existovat nemůže – je to ostatně logický protimluv. Co existovat může je soužití různých kultur, ovšem pouze pod podmínkou, že všechny tyto kultury budou sdílet určité minimum hodnot a základních etických norem. Rezignace na veškeré etické hodnocení různých kultur vede jedině k paradoxu absolutního relativismu.
Abych to shrnul: tolerance je hezká věc, ale nesmí být úplně bezbřehá. Podobně jako moje svoboda musí končit tam, kde začíná svoboda druhého, svoji toleranci nemohu uplatňovat vůči tomu, kdo nehodlá tolerovat mě. Což multi-kulti „kultura“ jaksi nebere v potaz.
Tomáš Tatranský
Tři největší lži o Evropské unii (a jejich vyvrácení)
Je opravdu pozoruhodné a svým způsobem i zábavné, k jak hloupým a neférovým „argumentům“ se čím dál častěji uchylují ti, kterým dělá problém smířit se s realitou evropské integrace. Pro příklady netřeba chodit daleko – můžeme si třeba otevřít „modré blogy“ europoslanců Jana Zahradila a Hynka Fajmona, anebo lze v případě hlubšího zájmu nahlédnout do webových stránek některých našich politických stran, například Svobodných či Suverenity Jany Bobošíkové (alias „železné Jany“, jak tato dáma v nedávném záchvatu pokory nazvala sebe sama). Dovolím si zde poukázat na některé společné prvky sloužící jako nejčastější opěrné pilíře „argumentů“ těchto osob a stran.
Tomáš Tatranský
Má smysl bojovat proti korupci?
Poslední dobou jsme svědky stále intenzivnější veřejné debaty o tom, zda lze úspěšně bojovat s korupcí v naší zemi, a pokud ano, jaké prostředky při tom použít. Je míra korupce zhruba stejná na celém světě, s tím, že korupce je na různých místech jen více či méně uhlazená, jak se nedávno nechal slyšet náš pan prezident? Anebo platí, že ve vyspělejších zemích se lidé chovají celkově poctivěji, protože mají zkušenost s tím, že férové a transparentní jednání vede ke spokojenějšímu životu a koneckonců i k většímu blahobytu? Aniž bych chtěl přespříliš generalizovat, jsem přesvědčen, že platí spíše ta druhá teze.
Tomáš Tatranský
Otazníky kolem WikiLeaks
Internetový server WikiLeaks byl sice založen již v roce 2006, značnou pozornost médií a potažmo i veřejnosti však vzbudil teprve nedávno. V tomto virtuálním prostoru bylo totiž všem uživatelům internetu nabídnuto obrovské množství původně tajných informací, které výrazně ovlivnily pohled široké veřejnosti zejména na politiku a bezpečnostní strategii Spojených států.
Tomáš Tatranský
Konec pozitivní diskriminace v Čechách
Zdá se, že současná vláda upouští od strategie pozitivní diskriminace. Je to dobrá nebo špatná zpráva?
Tomáš Tatranský
Je náboženská svoboda pouhým snem?
Přestože náboženská svoboda je všeobecně považována za jeden ze základních principů moderní civilizace založené na bezvýhradné úctě k lidským právům, ukazuje se, že jde bohužel o princip hojně pošlapávaný. Prokazuje to i nedávný výzkum prestižního amerického think-tanku Pew Forum.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Hamás kývl na návrh k příměří. Izrael má řadu výhrad, akce v Rafáhu pokračuje
Palestinské hnutí Hamás v pondělí přijalo návrh dohody o příměří s Izraelem předložený Egyptem a...
Rusko spouští výrobu dříve zakázaných raket středního a krátkého doletu
Rusko urychluje vývoj a spouští výrobu raket krátkého a středního doletu, uvedl server Meduza s...
Německo na Putinovu inauguraci zástupce nevyšle, Francie a Slovensko ano
Německo v pondělí oznámilo, že nebude mít svého zástupce na úterní inauguraci ruského prezidenta...
Jak předejít syndromu náhlého úmrtí kojence?
Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je doslova noční můrou všech rodičů. V současné době lze tomuto zbytečnému...
- Počet článků 66
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3586x
Anketa:
Anketa od BlueBoard.cz
Seznam rubrik
- Věci veřejné
- Věci osobní a duchovní
- Křesťanství a islám
- Cestovní deník
- Čtenářský deník
- Z polských luhů a hájů
- Sókratovské dialogy
- Jiné / soukromé
Oblíbené blogy
- Štěpán Hájek
- Zdeněk Müller
- Roman Vido
- Lenka Kučerová
- William Bernard
- Vít Machálek
- Jak (ve dvou) přežít multikulturní manželství
- Lukáš Drexler
- Lucie Flajšmanová
- Jana Petrová
- Aisha a její internetový džihád
- Adam Fišer
- Očima oslíka
- Vít Kučík
- Ignác Pospíšil
- Tereza Kvasničková
- Karíma Sadio
- Martin Pinc
- Roman Joch
Oblíbené stránky
- Mezináboženský dialog
- Radio Vaticana - česká sekce
- CSI - Křesťanská mezinárodní solidarita
- Focolare Movement
- Reset - Dialogues on Civilizations
- Reuters - FaithWorld (religion, faith and ethics)
- Terrorism Awareness Project
- Arabs for Israel
- Názorně.cz
- Islám dnes
- Persecution of Christians
- Revue Theofil